Bozkovské dolomitové jeskyně - charakteristika
Voda vytvořila KRAS KRKONOŠ A KRKONOŠSKÉHO PODHŮŘÍ v průběhu milionů let v poměrně malých tělesech krystalických vápenců a dolomitů nacházejících se v mocném souvrství fylitů a dalších přeměněných hornin tzv. krkonošsko-jizerského krystalinika. Série nevelkých krasových těles zde vystupuje na zemský povrch ve dvou nesouvislých pruzích západovýchodního směru.
Jeskyně v nich byly nalezeny zejména v okolí Železného Brodu, Bozkova a Jesenného, Poniklé, Vrchlabí, Svobody nad Úpou a Horních Albeřic, severněji pak ještě v okolí Rokytnice nad Jizerou a Strážného. Největší z nich jsou Bozkovské dolomitové jeskyně.
VÝVOJ JESKYNÍ
Obecně lze rozlišit čtyři základní etapy vývoje jeskyní: vznik, rozšiřování, vyplňování a zánik. Ve skutečnosti se však jedná o proces daleko složitější, jednotlivé jeho fáze se různě prolínají a případně i opakují, což je také případ Bozkovských dolomitových jeskyní.
V jeskyních, které jsou našimi okny do geologické minulosti, jsou informace o vývoji území zaznamenány do průběhu a tvarů chodeb, do vrstev jejich sedimentárních výplní a zvětralin i do sintrových a krápníkových útvarů. Etapy a průběh geologického vývoje dokládají také rýhy a ohlazy na stěnách, závaly a zřícené skalní bloky. Raným vývojovým stadiem jeskyní byly mikroskopické kanálky vytvořené na puklinách horniny, které pomalu proudící voda po miliony let rozšiřovala až do podoby skutečných jeskynních chodeb. Náznaky prvotních „protojeskyní" se místy zachovaly díky jejich zaplnění oxidy železa a manganu v podobě drobných větvičkovitých útvarů - dendritů. Obecně jsou dolomity a dolomitické horniny odolnější vůči rozpouštění než vápence, takže jeskyně v nich běžně nevznikají. Mimořádná agresivita vod z krystalických hornin v okolí Bozkova však vytvořila největší jeskynní systém v dolomitech u nás. Počáteční tvary jeskyní vznikaly hluboko pod povrchem a byly zcela zaplněny vodou. Po zahloubení okolních údolí a snížení hladiny podzemní vody zůstaly výše položené prostory suché a částečně zaplněné nerozpustnými zbytky prokřemenělého dolomitu. Přitékající srážková voda k nim z povrchu postupně přinášela další zvětraliny a hlíny, takže se část jeskyní zcela zaplnila. K nejmladším útvarům pak patří krápníky a sintrové náteky, které pokrývají stěny a povrch starších hlinitých výplní. Moderními metodami datování se podařilo stanovit počátek vzniku bozkovských krápníků zhruba před 250 tisíci lety. Sintrové povlaky a krápníky se v jeskyni tvoří dodnes. Vůbec nejmladší jsou drobné jehličky vzácného minerálu aragonitu, které se vyskytují na několika místech v nezpřístupněných částech jeskyní. V prostorách blízko pod povrchem došlo při promrzání v chladných obdobích čtvrtohor k rozsáhlému řícení stropů, opadu krápníkové výzdoby a místy i k úplnému zavalení prostor. Na jiných místech zase krápníkovou výzdobu znovu pomalu rozpouští agresivní voda.
SELEKTIVNÍ KOROZE
Pro Bozkovské jeskyně jsou typické zvláštní členité tvary chodeb i jejich detailní modelace vytvořená procesem selektivní oroze. Vlivem silného prokřemenění dolomitu nemohlo probíhat jeho rozpouštění stejnoměrně. Nerozpustné žíly křemene i celé polohy křemenců, jakož i hustá síť jemných křemenných žilek, kterými je hornina prostoupena, byly vodní korozí obnaženy a vypreparovány do podob různě silných lupínků, lišt, říms, síťových či plástevnatých struktur, které zejména na stěnách a stropech Nových jeskyní vytváří ojedinělé útvary. Mocnější křemité polohy tvoří místy pevné stěny prostor, omezují šířku chodeb a diktují jejich směr (např. v Blátivé chodbě, v Loupežnické jeskyni a zejména ve veřejnosti nepřístupných Vánočních jeskyních).
DOLOMIT (vápnitý dolomit)
je karbonátová (uhličitanová) hornina tvořená směsí minerálů kalcitu (CaCO3) a dolomitu (CaMg(CO3)2 ). Vznikla přeměnou usazených vápencových hornin dávných moří za přínosu hořčíku (Mg). Dolomitové těleso v Bozkově bylo v průběhu opakovaných horotvorných procesů navíc postiženo silným prokřemeněním.
BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNĚ
-
se nacházejí na severním okraji obce Bozkov ve svahu plošiny Na Vápenci (485 m n. m.),
-
vznikly silnou korozivní činností podzemní vody v čočkovitém tělese vápnitých dolomitů, metamorfovaných a místy silně prokřemenělých,
-
tvoří dva poměrně samostatné systémy jeskynních chodeb a síní, které byly při zpřístupňování propojeny průkopy a dlouhou štolou,
-
jsou v nejnižších částech trvale zaplaveny vodou vytvářející podzemní jezera, největší v Čechách,
-
jsou unikátní také neobvyklým rozsahem selektivní koroze stěn a stropů a ojedinělými formami těchto útvarů,
-
jsou celkovou délkou dosud objevených prostor - 1118 m, s výškovým rozpětím (denivelací) 43 m - nejdelšími dolomitovými jeskyněmi v České republice,
-
mají 400 m dlouhý veřejnosti zpřístupněný okruh s dobou prohlídky 45 minut,
-
mají teplotu vzduchu 7,5-9 °C a teplotu vody v jezerech 8 °C,
-
byly v roce 1999 prohlášeny národní přírodní památkou.
VEŘEJNOSTI NEPŘÍSTUPNÉ ČÁSTI BOZKOVSKÝCH JESKYNÍ
Přestože návštěvní trasa v Bozkovských jeskyních prochází nejzajímavějšími místy systému, tvoří pouhou třetinu z celkového rozsahu známých prostor. Velkou část jeskyní, kam se návštěvník nemůže podívat, tvoří těsné a komplikované dutiny a průlezy. Například Bludiště ve Starých jeskyních, tvořené skulinami mezi shluky skalních bloků a zřícených stropů, je i pro zkušené jeskyňáře jen těžko průchodné. Odměnou za jejich námahu ale může být poznání zvláštního typu pizolitové výzdoby, jaký se v jiných částech jeskyní nenachází. Nejrozsáhlejší veřejnosti nepřístupnou částí systému je komplex Vánočních a Novoročních jeskyní objevených v šedesátých a osmdesátých letech minulého století. Zde zůstala bez porušení technickými pracemi zachována unikátní modelace jeskynních prostor včetně hlinitých a suťových výplní, které na zpřístupněné trase musely být většinou odstraněny. Vystupují zde překrásné listovité a lupénkovité struktury selektivní korozí vypreparovaných křemenných poloh i místa pokrytá velmi jemnými krystaly aragonitu.
Další poměrně rozsáhlé části systému se nacházejí pod hladinou podzemní vody a jsou tedy zcela zaplaveny. Tyto prostory se jeskyňářům podařilo objevit v roce 1986 v blízkosti Mládežnického a Jezerního dómu. Při dlouhodobém čerpání a postupném snižování hladiny vody sestoupili systémem propástek a menších síní do hloubky 14 m pod úroveň normální hladiny. Dnes jsou však tyto části opět zatopeny vodou.
Speleologický průzkum Bozkovských jeskyní stále pokračuje, a tak každoročně na jejich mapě přibude několik metrů nově objevených prostor.